Včelařská konference

Dle pohledu do jiných odvětví, tak změna s přímých dotací (na prkno, či neprůhledně investované) na účelově vázané se vždy projeví zrychleným vývojem a zlepšením kvality oboru. Na včelaření v 100-letém budečáku nikdy dotaci nedostanete a komisaři z EU v tomto směru odvádějí výtečnou práci. Podporují aktivní jedince a ne „strýčky s rukama v klíně“. Že se tato změna a následné ozdravění odvětví neobejde bez krizí a patřičného hlasitého doprovodu je asi normální.

Dovolím si velmi volně citovat př.Titěru (tuším z přednášky z Lysé n/Labem), který přednášel o včelích nemocech a v podstatě to nejhorší co pro včely může být je 50-ti i víceletý úl, kde se kumulují spory moru plodu a dalších nemocí. Stačí oslabení včelastva a už to jede. Ideální stav? Nový úl, jeho provoz 10 nebo méně let, odpisy do cen produktů a následná likvidace. Uváděl dokonce nějaký příklad provozu z evropy, kde úl byl vyloženě spotřební materiál (tuším 3-letá obnova). To se týká i obnovy díla. Nechtěl jsem ani věřit, že jsou včelaři, kteří nevytáhli léta poslední plást u česna v budečáku. Zkuste s tímto vším vyrukovat na „dlouhověké včelařské odborníky“.

Přímé dotace současný stav včelařství v podstatě konzervují.

Vše se ale vyvíjí. Přeji dnešním mladým včelařům (díky včelařským sdružením, které se nebojí prosazování novinek, díky této konferenci i dalších zdrojům na internetu), že mají větší šanci než já přeskočit učení plné bludů a možnost učit se od skutečných tahounů v oboru.

Pavel Benda